Svěřenské fondy neslouží ke schování majetku

Zavádění institutu svěřenských fondů do české legislativy vyvolalo řadu otázek. Nestane se z nich černá díra, která podle potřeby zakladatele pohltí majetek náležející věřitelům? A nenahradí anonymní akcie, s nimiž se vláda již nějakou dobu pokouší bojovat? Na první otázku jasná odpověď „ne“ existuje, na tu druhou už zákonodárci odpověď připravují.

Jak už bylo zmíněno v předchozích článcích, majetek, který byl vložen do svěřenského fondu, není možné použít pro uspokojení pohledávek v rámci exekučního či insolvenčního řízení za osobou, která majetek do fondu vložila. Majetek této osobě už totiž nenáleží.
Nicméně vložení majetku do svěřenského fondu má úplně stejný charakter jako jiný převod vlastnictví, např. darování v rámci rodiny nebo převod na třetí stranu, a tak i zde mohou věřitelé využít instrument relativní neúčinnosti těchto právních úkonů.

Soud si na dlužníka došlápne

Institut relativní neúčinnosti slouží k ochraně věřitelů v případě, kdy se dlužník snaží různými způsoby zbavovat svého majetku a znemožňuje tak uspokojení jejich pohledávek. Například převede celý svůj majetek na rodiče nebo na své právníky. Věřitel má právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné.

Ovšem věřitel se nemůže domáhat relativní neúčinnosti neomezeně. Zákon bere ohled také na třetí osoby, které s dlužníkem jednaly a které nemusely o jeho záměru zkracovat věřitele vědět. Domáhat se neúčinnosti je tedy možné pouze v případě, že druhé straně byl znám dlužníkův úmysl zkrátit věřitele nebo musel-​li jí být tento úmysl znám. Věřitel může své pohledávky uplatnit pouze u jednání učiněných v posledních pěti letech a v určitých případech pouze v posledních dvou letech.

Beneficient se zřejmě bude muset registrovat

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu bude muset Česká republika vést od roku 2016 veřejný registr svěřenských fondů. Jeho finální podoba zatím není známa, ale bude se jednat o registr veřejný, v němž bude s největší pravděpodobností uveden zakladatel a kdokoli další, kdo vloží do fondu majetek, správce a obmyšlení. Pokud bude chtít někdo čerpat benefity ze svěřenského fondu, bude muset být nejprve v tomto rejstříku uveden.

Anonymní výplaty příjemcům jsou už ale omezeny i současnou legislativou. Jestliže je třeba pro výplatu benefitů ze svěřenského fondu otevřít bankovní účet, vyžaduje banka k tomuto účtu identifikovat zakladatele, správce a obmyšlené.

Jak to funguje ve světě

Pro srovnání se podívejme, jak fungují trusty v některé z neevropských zemí, například na Barbadosu. U zdejšího International Trust je registrace samozřejmostí, ale jména zakladatelů a obmyšlených nejsou veřejně dostupná. O vyřazení majetku z trustu tu mohou věřitelé požádat ve lhůtě tří let, ovšem musí prokázat, že se jednalo o úmyslné jednání. Tento jejich nárok musí potvrdit barbadoský soud. Když je věřitel úspěšný, nedojde ke zrušení celého trustu, ale vyčleněna je pouze taková jeho část, která slouží k uspokojení pohledávky.

Helena Svárovská