Svěřenské fondy a daňový labyrint

Daně. To slovo vyvolává v mnoha lidech žaludeční neurózu, protože v jejich záludnostech mají občas problém vyznat se i sami odborníci. Daňový režim se však vztahuje také na svěřenské fondy, a proto se mu v našem seriálu nemůžeme vyhnout.

Na úvod zmiňme, že Generální finanční ředitelství zastává názor, že zahraniční jednotky srovnatelné se svěřenským fondem (trust a nadace) je třeba i pro daňové účely považovat za svěřenské fondy a podřizovat jejich daňový režim příslušným ustanovením.

Uplatnění daňových povinností se liší v jednotlivých fázích existence svěřenského fondu. Samotné vyčlenění majetku do fondu není předmětem daně. Jedná se de facto o obdobu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace, který také není předmětem daně. Na druhou stranu může vznikat otázka, zda v případě vyčlenění nemovitosti do fondu nebude tato transakce předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Jelikož se však – dle převažujícího názoru odborné veřejnosti – nejedná o úplatný převod, neměla by tato transakce dani z převodu nabytí nemovitých věci podléhat.

Zdaňování vlastních příjmů (činnosti) fondu

Svěřenské fondy jsou považovány za poplatníka daně z příjmů právnických osob a vztahují se na ně tedy obdobná pravidla jako na běžného poplatníka daně z příjmů právnických osob. To znamená, že daň se stanoví ze základu daně zjištěného z výsledku hospodaření upraveného podle běžných pravidel a aplikuje se běžná sazba daně z příjmů právnických osob. Zdaněn je zisk ze zhodnocení majetku ve svěřenském fondu, aktuální sazba činí 19 %.

Zdaňování benefitů

Tady se daňový režim liší podle zdroje benefitu, který obmyšlený získává. Ke zdanění zisku dochází v rámci svěřenského fondu, přesto je výplata zisku obmyšlenému zdaněna srážkovou daní ve výši 15 %, obdobně jako je tomu u jiných příjmů plynoucích z podílu na zisku obchodní korporace.

Pokud dochází k výplatě původně vloženého majetku, je nutné rozlišit, jestli se jedná o bezúplatný příjem obmyšleného z majetku, který byl fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti (nebo zvýšil majetek fondu pořízením pro případ smrti), nebo se jedná o bezúplatný příjem obmyšleného z majetku v ostatních případech, a zda je obmyšleným fyzická nebo právnická osoba.

Je-​li obmyšleným fyzická osoba, je bezúplatný příjem obmyšleného z majetku vyčleněného do fondu pořízením pro případ smrti osvobozen od daně. Jedná se o bezúplatný příjem srovnatelný s dědictvím, který je od daně osvobozen vždy. V případě výplaty bezúplatného příjmu obmyšlenému z majetku vyčleněného do fondu osobou v příbuzenském vztahu s obmyšleným v linii přímé či vedlejší nebo osobou žijící s obmyšleným ve společně hospodařící domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu z fondu, je toto plnění také osvobozeno od daně. V ostatních případech (tedy v situaci, kdy je majetek vyčleněn do fondu osobou bez výše uvedeného vztahu k obmyšlenému), je bezúplatný příjem obmyšleného předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Je-​li obmyšleným právnická osoba, je bezúplatný příjem z majetku vyčleněného do fondu pořízením pro případ smrti osvobozen od daně. V ostatních případech podléhá bezúplatný příjem obmyšleného (právnické osoby) z majetku vyčleněného do svěřenského fondu dani z příjmů právnických osob.

Jak určit den D

Příjmy plynoucí jak ze svěřenského fondu podle občanského zákoníku, tak i ze srovnatelných zahraničních jednotek jsou v rukou obmyšleného (fyzické osoby) předmětem daně až v okamžiku jejich realizace, tj. v momentu, kdy tyto příjmy byly svěřenským fondem, nebo např. zahraničním trustem či zahraniční nadací, skutečně připsány, poukázány či zaplaceny nebo jinak převedeny do majetku obmyšleného.

Rodinná nadace

K řešení otázky ochrany rodinného majetku můžete využít také institut „rodinné“ nadace, tj. nadace, která slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo její činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.

Z daňového pohledu však nemusí jít o nejvhodnější strukturu. Rodinná nadace není totiž dle zákona o daních z příjmů veřejně prospěšným poplatníkem – daní se tudíž stejně jako obchodní korporace. Bezúplatný příjem beneficienta z rodinné nadace je předmětem daně z příjmů a pouze v případě, že by beneficient obdržel z rodinné nadace částku nepřevyšující 15 tisíc Kč za kalendářní rok, může být tento bezúplatný příjem osvobozen. Pokud by však obdržel bezúplatný příjem ve výši 15 001 Kč, musel by celou částku zdanit ve svém daňovém přiznání. V případě dědictví či odkazu je určitě výhodnější zvolit jinou strukturu „sdružení“ rodinného majetku, než je rodinná nadace.

Daňová problematika svěřenských fondů a trustů obecně je mnohem složitější, než je možné popsat v krátkém článku. Proto by ji měl kterýkoliv z participujících orgánů těchto institutů průběžně konzultovat s daňovým specialistou.

Helena Svárovská