Předávání majetku řešili už naši prapředci

Mezigenerační předávání majetku se v průběhu času proměňuje a odráží změny v kulturním, ekonomickém a právním kontextu. Zatímco v minulosti bylo více spojeno s tradicemi a rodinným podnikáním, v současnosti je více orientováno na finanční aspekty a zajištění majetku právními prostředky.

Pokud se ohlédneme do minulosti, zjistíme, že předávání majetku mělo silný kulturní a tradiční význam. Spojeno bylo s určitými rituály a očekáváními, která se přenášela z jedné generace na druhou.

Až do osmnáctého století přitom bývalo zvykem, že usedlost nejčastěji přebíral nejmladší syn, což vyvolávalo v rodině určitou míru nejistoty, jelikož nebylo vždy jasné, zda se ještě nenarodí další potomek. Docházelo také k případům, kdy otec umřel dříve, než byl nejmladší dědic schopný usedlost převzít, a po toto období tak zastával funkci otce tzv. prozatímní hospodář, často to byl nový manžel pozůstalé vdovy.

V roce 1787 však proběhla zásadní změna v dědické posloupnosti, kdy se namísto nejmladšího syna stával dědicem syn nejstarší, který tak mohl být už od narození připravován na svou budoucí roli dědice hospodářství.

„V této souvislosti ale míval dědic poměrně náročnější životní pozici než sourozenci, protože na něj byly kladeny vyšší nároky, aby byl na převzetí připraven. Kromě hospodářství měl navíc často povinnost zabezpečit i své sourozence a rodiče,“ popisuje Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office. S jasně danou linií nástupnictví se ale setkáme i dnes. Ukázkovým příkladem může být britská královská rodina, kde lze veřejně sledovat, jak tento proces zasahuje do rodinných vazeb.

Nové nároky si vyžádaly nové nástroje

V průběhu času se však měnil nejen způsob předávání majetku, ale také jeho podoba a rozsah. Zatímco dříve měl obvykle podobu fyzických statků, jako byly nemovitosti, půda, přírodní zdroje nebo zemědělské usedlosti, v současnosti je skladba majetku mnohem pestřejší a komplexnější. „Kromě fyzického majetku začala existovat i finanční aktiva, know how či autorská práva. Mezigenerační předávání majetku je proto nyní spojeno i s otázkami investování, správy portfolia cenných papírů a zdanění jednotlivých typů aktiv,“ uvádí Helena Svárovská.

A tak zatímco dříve byla pravidla poměrně jasně stanovena a k předání majetku docházelo nejčastěji smrtí hospodáře, dnes k němu některé rodiny sahají už během života, navíc majetek nepřechází již jen na nejstaršího potomka, ale může být rozdělen mezi více členů rodiny, a dokonce i mimo ni. Proto vznikla řada nových instrumentů, které nastavují předávání více spravedlivě. Kromě těch nejrozšířenějších jako závěť či společné jmění manželů se jedná například o nadační nebo svěřenský fond.

Základem je kvalitní příprava

Základem každého úspěšného předání je zejména kvalitní příprava, kam spadá zrevidování veškerého majetku, výběr vhodného instrumentu k předání a pečlivé naplánování každého kroku. To vše ideálně s výrazným předstihem, než k předání dojde. Často totiž nejde jen o předávání pro nastupující generaci, jako tomu bylo dříve, ale pro několik generací dopředu. „Navíc nezřídka dochází nejen k předávání hmotného majetku, ale i k zachování rodinných hodnot a tradic,“ dodává Helena Svárovská.

zdroj: https://www.jtbank.cz/clanky/insight/j3iowoxggi-predavani-majetku-resili-uz-nasi-prapredci