Potomkům můžeme předat i geniální myšlenky

Co nás může vést k předání pomyslného žezla ob generaci? Rodiče mívají s dětmi obvykle více konfliktů než s vnoučaty. Děti navíc nemusí chtít pokračovat v oboru rodičů, ale touží jít vlastní cestou. A tak není divu, že majitel úspěšné firmy někdy zvažuje, zda dá při dělení majetku přednost dceři, s jejímž manželem nevychází, nebo svému vnukovi, který se pohybuje v oboru přesně zapadajícím do mozaiky firmy. Mnozí členové rodiny ale mohou být nečekaným přeskočením generace značně rozčarováni.

Naštěstí existuje možnost, jak své rozhodnutí trochu odložit a počkat si, jak se rodinná situace vyvine. Jak to udělat? Řešením může být předání vedení společnosti dočasnému nástupnickému managementu. Ten předá otěže dědici podle toho, jak se kdo po našem odchodu bude chovat. Nástupnický management může být takzvaným „seznamem přání v rámci trustu“ přesně instruován, jakým způsobem vést společnost do doby, než se rodina s odchodem „otce zakladatele“ smíří. Nástupnický management může postupně předávat majetek rodinným následovníkům po splnění stanovených podmínek, jako například po dosažení jejich plnoletosti, po dokončení studia, nebo pokud budou s ostatními členy rodiny spolupracovat a podobně.

Pro případ smrti lze majetek předat několika způsoby − od takzvané dědické posloupnosti podle občanského zákoníku přes závěť až po dědickou smlouvu či odkaz. Situace se však může odlišovat v případě, kdy děti s „přeskočením“ souhlasí a kdy s ním naopak nesouhlasí. V prvním případě lze využít všechny způsoby dědění s de iure jediným omezením, a to institutem nepominutelných dědiců. I ten lze ovšem omezit či zcela eliminovat dědickou smlouvou, respektive smlouvou o vzdání se dědictví.

Ve druhé variantě, tedy pokud děti se svým přeskočením nesouhlasí, nebo jsou dokonce proti takovému rozhodnutí připraveny bojovat, zůstává spolehlivých metod na předání majetku výrazně méně. Možná nám dokonce většina notářů, do jejichž kompetence dědické řízení spadá, řekne, že stoprocentní řešení neexistuje. V situaci, kdy děti se svým přeskočením nesouhlasí, je nejjistější, pokud to například věk vnoučat dovoluje, předat majetek už za života. Jsou-li vnoučata nezletilá či ještě nedostatečně připravena, lze majetek vložit do trustu či svěřenského fondu a jejich prostřednictvím přesně stanovit další správu majetku či jeho pozdější předání.

Někdy se říká, že člověk by měl mít místo dětí rovnou vnoučata. Má na ně více času, trpělivosti a dokáže je více naučit. Je však třeba dbát na to, aby se i vnoučata naučila hospodařit s majetkem „od lopaty“, aby si vedoucí pozici v kanceláři nevysloužila rovnou, automaticky. Rozhodnutí, zda majetek předat dětem, nebo vnoučatům, určitě není jednoduché. Avšak díky nástrojům, jako jsou závěť, svěřenské fondy či zahraniční trusty, lze stanovit podmínky nebo způsob, jakým budou následující generace s majetkem hospodařit. Důležité ale je připravit se na tyto kroky včas.

Nehmotný majetek tvoří patentované technologické postupy a duševní vlastnictví chráněné autorským právem. Autorské právo je přiznáno pouze fyzické osobě, která ho nemůže převést ani se ho vzdát. Spojené je s ním právo majetkové, které je možné dědit. Autorské právo počítá s lhůtou, po jejímž uplynutí se dílo či výkon stává volným. U uměleckých děl je to 70 let od smrti autora, u uměleckých výkonů 50 let od vytvoření, u databáze 15 let od použití.

Vynálezy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy nebo design se spolu s ochrannými známkami označují jako předměty průmyslového vlastnictví a jsou chráněny průmyslovým právem. Je možné jej převést na jinou osobu zápisem do příslušného rejstříku. Právní ochrana předmětů průmyslového vlastnictví je také časově omezena. Ochrana vynálezu zaniká po 20 letech, užitného vzoru po 10 a designu po 15 letech ode dne podání přihlášky. Po uplynutí uvedených lhůt může vynález, vzor nebo design využívat každý.

Pro rodinné firmy je asi nejzajímavější, a často i nejcennější, právo na označení, tedy ochranná známka. U té platí lhůta ochrany 10 let od registrace do rejstříku ochranných známek, v posledním roce je možné ji prodloužit, a to i opakovaně. Ochranné známky lze převést písemnou smlouvou na jiného podnikatele, který vykonává povolenou hospodářskou činnost. Chceme-li ale předejít rozdělení na „pravý a levý Twix“, jak ukazuje známá reklama, je dobré se nad předáním ochranné známky zamyslet. Ne vždy vše dopadne podle představ jako v případě automobilové značky Benelli. Po rodinných neshodách se do ní jeden z bratrů vrací i se svojí novou značkou.

Je-li současným majitelem předmětu duševního vlastnictví právnická osoba, nejčastěji obchodní společnost, platí při předání stejný postup jako při předávání firem. Pokud je majetek ve vlastnictví fyzické osoby a chce-li majitel zamezit jeho rozdělení, měl by se včas zamyslet, jakým způsobem ho předat „v celku“. Jen tak předejde budoucím sporům o právo na užívání. Řešení je opět několik. Duševní vlastnictví lze předat závětí konkrétnímu dědici nebo jej vložit do trustu či nadace. Může např. určit, kdo z budoucích dědiců bude mít právo na užívání, nebo naopak nechá vše na uvážení správce, který za účelem maximalizace výnosu umožní využívání majetku třetím stranám a beneficienti již pouze „sklízejí ovoce“.

Helena Svárovská