Potomkům můžeme předat i geniální myšlenky

Majetek nemusí mít jen podobu nemovitosti, konta v bance či sbírky obrazů. Svou hodnotu má i duševní vlastnictví. Autor literárních či jiných uměleckých děl, tvůrce patentu nebo majitel ochranné známky může příští generaci zanechat slušné bohatství.

Chce-​li majitel zamezit jeho rozdělení, měl by se včas zamyslet, jakým způsobem ho předat „v celku“.

Nehmotný majetek tvoří patentované technologické postupy a duševní vlastnictví chráněné autorským právem. Autorské právo je přiznáno pouze fyzické osobě, která ho nemůže převést ani se ho vzdát. Spojené je s ním právo majetkové, které je možné dědit. Autorské právo počítá s lhůtou, po jejímž uplynutí se dílo či výkon stává volným. U uměleckých děl je to 70 let od smrti autora, u uměleckých výkonů 50 let od vytvoření, u databáze 15 let od použití.

Vynálezy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy nebo design se spolu s ochrannými známkami označují jako předměty průmyslového vlastnictví a jsou chráněny průmyslovým právem. Je možné jej převést na jinou osobu zápisem do příslušného rejstříku. Právní ochrana předmětů průmyslového vlastnictví je také časově omezena. Ochrana vynálezu zaniká po 20 letech, užitného vzoru po 10 a designu po 15 letech ode dne podání přihlášky. Po uplynutí uvedených lhůt může vynález, vzor nebo design využívat každý.

Podstatnou hodnotu pro rodinné firmy má i duševní vlastnictví, majitel ochranné známky tak může příští generaci zanechat slušné bohatství.

Pro rodinné firmy je asi nejzajímavější, a často i nejcennější, právo na označení, tedy ochranná známka. U té platí lhůta ochrany 10 let od registrace do rejstříku ochranných známek, v posledním roce je možné ji prodloužit, a to i opakovaně. Ochranné známky lze převést písemnou smlouvou na jiného podnikatele, který vykonává povolenou hospodářskou činnost. Chceme-​li ale předejít rozdělení na „pravý a levý Twix“, jak ukazuje známá reklama, je dobré se nad předáním ochranné známky zamyslet. Ne vždy vše dopadne podle představ jako v případě automobilové značky Benelli. Po rodinných neshodách se do ní jeden z bratrů vrací i se svojí novou značkou.

Je-​li současným majitelem předmětu duševního vlastnictví právnická osoba, nejčastěji obchodní společnost, platí při předání stejný postup jako při předávání firem. Pokud je majetek ve vlastnictví fyzické osoby a chce-​li majitel zamezit jeho rozdělení, měl by se včas zamyslet, jakým způsobem ho předat „v celku“. Jen tak předejde budoucím sporům o právo na užívání. Řešení je opět několik. Duševní vlastnictví lze předat závětí konkrétnímu dědici nebo jej vložit do trustu či nadace. Může např. určit, kdo z budoucích dědiců bude mít právo na užívání, nebo naopak nechá vše na uvážení správce, který za účelem maximalizace výnosu umožní využívání majetku třetím stranám a beneficienti již pouze „sklízejí ovoce“.

Helena Svárovská