Mohou být zděděné peníze překážkou pro štěstí?
Kolem vlastnictví a předávání majetku panuje řada mýtů. Některé z nich se rozhodla vysvětlit Alena Popelková, správkyně majetku J&T Family Office.
Mýtus č. 1 – mám teď spokojenou rodinu, spory se mě netýkají
Není-li dědic, majetek může spadnout do náručí státu, ale naopak ani široká rodina nezaručí, že se generace, která je nyní ve školce, domluví mezi sebou a najde se pokračovatel. Jak potomků přibývá a všichni jsou zvyklí žít na úrovni, ve třetí až čtvrté generaci je často pozorovatelný tzv. Vanderbiltův efekt, který je synonymem pro nákladný život dědiců neboli také „smrt z bohatství“. Průmyslník a filantrop Cornelius Vanderbilt, jeden z nejvýznamnějších amerických podnikatelů 19. století, si pro převod 95 % majetku vybral jedno ze svých 13 dětí, jeho syn, sám otec čtyř synů, majetek zdvojnásobil, ovšem další generace, která žila večírky, jej utratila za jachty, nevýhodně prodala nemovitosti či sbírku obrazů za desetinu hodnoty. Ať už úzká, či široká rodina, je třeba zamyslet se nad pokračováním.
Mýtus č. 2 – jsem ve skvělé kondici, nechci myšlenkami na předávání nic přivolávat, je to téma pro věk 50+
Je třeba nejen naučit děti majetek ochraňovat, ale také umět vydělat peníze. Je dobré učit děti nenápadně finanční gramotnosti a také znát celou předchozí generaci, nejen rodiče a prarodiče. Sednout si s dětmi a podívat se na rodokmen. Nejsou v něm také ti, kteří majetek ztratili, ať už z různých důvodů? Děti by neměly majetek vlastnit, měly by mít pocit, že jim byl propůjčen a musí ho zase nepoškozený půjčit dál. Slovy Cornelia Vanderbilta: „Bohatým se dokáže stát i hlupák. Udržet hodnotu majetku umí jen ti nejlepší.“ Jen s drobnou aktualizací v této době – je třeba nejen udržet, ale i zhodnotit.
Mýtus č. 3 – mám jen dům, chatu, menší firmu, děti už se domluví, po mně potopa
Ale co odpovědnost vůči zaměstnancům? Hůře dělitelná aktiva mají spolu násobně větší cenu než po částech, např. sbírka obrazů. A co když nebudou chtít potomci vlastnit dům společně – jeden ano, druhý ne? Samotnou kapitolou jsou pak nehmotná aktiva a názorový vývoj členů rodiny.
Mýtus č. 4 – cílem je uchovat majetek pro další generace
V dnešním světě inflace již toto neplatí. Cílem je rodinný majetek spravovat aktivně. Mít část, která generuje výnos a zajistí s jistotou určitý životní standard nebo úhradu školného. Předání majetku bez přenosu správných životných hodnot si říká o pozdější malér. Potomci by se měli naučit myslet nejen na sebe a své pokolení, ale také brát za samozřejmé úvahy o finanční podpoře znevýhodněných a společenskou odpovědnost.
Mýtus č. 5 – jindy si na to opravdu najdu čas, teď bych to jen zbytečně rozpracoval, promyslím to po dovolené
Není třeba do detailu nastavit pravidla pro všechen majetek, ale například jen pro část, vyzkoušet si nástroje či mechanismus. Ale začít teď, žádná prokrastinace. Začít lze i zlehka soupisem majetku u notáře, přehledem pojistek, kontrolou obmyšlených osob v pojistkách atd.
Mýtus č. 6 – předávání majetku, to je ten „svěřenský fond“?
Svěřenský fond je jen jedním z nástrojů předávání majetku, špatné světlo na něj vrhlo užití v České republice, nyní ale nastává čas napravit mu reputaci. Dalším z nástrojů může být nadace, závěť, rodinná ústava aj.
Mýtus č. 7 – nastavit jízdní řád s odborníkem je drahé, dokážu to také vymyslet a zadarmo
To možná ano, ale důležitý je často odstup, který poskytne třeba mediátor. Názor jiné osoby je prostě k nezaplacení. Důležité také je donutit se k pravidelným krokům a mít někoho, s kým se posunete dále. Často se nelze obejít ani bez notáře nebo placené rady. S jistotou se vždy tato investice mnohonásobně vrátí, když ne ihned finančně, tak určitě na vlastním klidu a ten je k nezaplacení. Zděděné peníze se totiž nesmí stát překážkou ke štěstí.
zdroj: https://www.jtbank.cz/clanky/insight/j3i59oibx9-mohou-byt-zdedene-penize-prekazkou-pro-stesti