Mimořádná situace si žádá mimořádné řešení

V minulém díle našeho seriálu jsme rozebírali, jak rozdělit majetek, respektive firmu mezi více potomků. Nastat ale může i případ, kdy potomky chceme při rozdělování majetku úplně přeskočit a vše přenechat vnoučatům. Možností, jak to udělat, je opět hned několik.

Co nás může vést k předání pomyslného žezla ob generaci? Rodiče mívají s dětmi obvykle více konfliktů než s vnoučaty. Děti navíc nemusí chtít pokračovat v oboru rodičů, ale touží jít vlastní cestou. A tak není divu, že majitel úspěšné firmy někdy zvažuje, zda dá při dělení majetku přednost dceři, s jejímž manželem nevychází, nebo svému vnukovi, který se pohybuje v oboru přesně zapadajícím do mozaiky firmy. Mnozí členové rodiny ale mohou být nečekaným přeskočením generace značně rozčarováni.

Naštěstí existuje možnost, jak své rozhodnutí trochu odložit a počkat si, jak se rodinná situace vyvine. Jak to udělat? Řešením může být předání vedení společnosti dočasnému nástupnickému managementu. Ten předá otěže dědici podle toho, jak se kdo po našem odchodu bude chovat. Nástupnický management může být takzvaným „seznamem přání v rámci trustu“ přesně instruován, jakým způsobem vést společnost do doby, než se rodina s odchodem „otce zakladatele“ smíří. Nástupnický management může postupně předávat majetek rodinným následovníkům po splnění stanovených podmínek, jako například po dosažení jejich plnoletosti, po dokončení studia, nebo pokud budou s ostatními členy rodiny spolupracovat a podobně.

Pro případ smrti lze majetek předat několika způsoby − od takzvané dědické posloupnosti podle občanského zákoníku přes závěť až po dědickou smlouvu či odkaz. Situace se však může odlišovat v případě, kdy děti s „přeskočením“ souhlasí a kdy s ním naopak nesouhlasí. V prvním případě lze využít všechny způsoby dědění s de iure jediným omezením, a to institutem nepominutelných dědiců. I ten lze ovšem omezit či zcela eliminovat dědickou smlouvou, respektive smlouvou o vzdání se dědictví.

Ve druhé variantě, tedy pokud děti se svým přeskočením nesouhlasí, nebo jsou dokonce proti takovému rozhodnutí připraveny bojovat, zůstává spolehlivých metod na předání majetku výrazně méně. Možná nám dokonce většina notářů, do jejichž kompetence dědické řízení spadá, řekne, že stoprocentní řešení neexistuje. V situaci, kdy děti se svým přeskočením nesouhlasí, je nejjistější, pokud to například věk vnoučat dovoluje, předat majetek už za života. Jsou-​li vnoučata nezletilá či ještě nedostatečně připravena, lze majetek vložit do trustu či svěřenského fondu a jejich prostřednictvím přesně stanovit další správu majetku či jeho pozdější předání.

Někdy se říká, že člověk by měl mít místo dětí rovnou vnoučata. Má na ně více času, trpělivosti a dokáže je více naučit. Je však třeba dbát na to, aby se i vnoučata naučila hospodařit s majetkem „od lopaty“, aby si vedoucí pozici v kanceláři nevysloužila rovnou, automaticky. Rozhodnutí, zda majetek předat dětem, nebo vnoučatům, určitě není jednoduché. Avšak díky nástrojům, jako jsou závěť, svěřenské fondy či zahraniční trusty, lze stanovit podmínky nebo způsob, jakým budou následující generace s majetkem hospodařit. Důležité ale je připravit se na tyto kroky včas.

Helena Svárovská