Královské dělení není jednoduché
30. 10. 2015
Asi každý, kdo řeší nebo plánuje řešit předávání majetku, vlastní nějakou nemovitost. Ke každé nemovitosti se váže jiný účel a příběh, kvůli němuž byla nemovitost do rodinného majetku pořizována. Možností, jak nemovitý majetek rozdělit mezi potomky či blízké, je hned několik, důležité je dobře vyvážit majetek výdělečný a nevýdělečný, aby se náš dar neproměnil v dar danajský.
V kostce lze hovořit o třech základních variantách předání nemovitosti. Nechceme-li detailně řešit, co se s majetkem stane, spolehneme se na zákonné postupy v rámci dědického řízení. Sepsat můžeme také závěť nebo odkaz, kde lze v malé míře specifikovat i určité podmínky. Ovšem tyto písemnosti nám pomohou vyřešit rozdělení jednorázově, bez možnosti ovlivnit dělení následující. A už vůbec nevyřeší způsob, jak bude s majetkem nakládáno. Toho lze dosáhnout pouze při využití svěřenského fondu nebo trustu.
Podělit potomky naprosto spravedlivě je často téměř nemožné. Komu odevzdat rodný dům, kde děti vyrůstaly? Komu vilu na francouzské Riviéře, která je lukrativní letní destinací, a komu činžovní dům v Praze nesoucí zajímavé výnosy? Pro jednodušší rozhodování si můžeme rozdělit svůj nemovitý majetek na výdělečný a nevýdělečný. Za výdělečnou nemovitost považujeme například činžovní dům určený k pronájmu, neboť nám nese výnosy. U něj je při předávání (kromě otázek komu a kolik) nutné pamatovat i na to, aby nemovitost jako nástroj výdělku fungovala i nadále. Proto by mělo být jasně definováno správcovství objektu, kdo a jakým způsobem bude řídit chod nemovitosti, a nastavení rozdělení výnosu, aby byly zachovány zdroje na opravy a rekonstrukce.
Zatímco u výdělečných nemovitostí se dají benefity celkem jednoduše procentuálně dělit, u nevýdělečných nemovitostí nám rozrůstající se rodina může začít dělat v budoucnu problémy. Vila na francouzské Riviéře se bez pravidel užívání může stát zdrojem velkých rozepří. Vyhnout se jim lze rozdělením nemovitosti ne podle majetkových podílů, ale podle časů, kdy ji mohou beneficienti užívat. Rovněž je nutné pamatovat na správu a zdroje, z nichž bude hrazena. Pokud má být vila určena k rekreaci rodiny, asi těžko se stane zdrojem příjmů, ale jistě bude zdrojem nákladů. Ideální je tedy takovýto majetek předávat v kombinaci s výdělečným majetkem, který nese dostatečné výnosy na pokrytí těchto výdajů.
U rodného domu nám takováto pravidla ovšem fungovat nebudou, jelikož nedávají smysl. Zde se dá aplikovat tradiční přístup prvorozeného a další rozené vypořádat v rámci spravedlnosti jiným majetkem. Pokud ovšem naše podvědomí stále hlásí, že i toto velmi férové rozdělení by vneslo do rodiny svár, můžeme nemovitosti jednoduše prodat a přetavit je ve finanční hotovost, která se lépe dělí.
Helena Svárovská