Kdo klepe na dveře úředníků

Pokud zakladatel pozbývá vznikem trustu vlastnická práva k majetku, je jasné, že nemůže za tento institut ani vystupovat na úřadech. Kdo tedy za trust, svěřenský fond či nadace vyřizuje věci v bance, na katastru nebo finančním úřadě? Podívejme se na jednotlivé případy podrobněji.

V obecné rovině se dá říct, že s úřady jedná fyzická osoba, která je buď statutárním orgánem subjektu, zplnomocněncem, nebo jinak pověřenou osobou v rozsahu, který jí byl přidělen. Rozsah bývá definován v zakládacích listinách, stanovách, plné moci nebo jiném dokumentu, který splňuje právní náležitosti, za nichž může být jmenována osoba k jednání za právnickou osobu.

Pokud se jedná o zahraniční subjekt, je třeba mít všechny dokumenty, které prokazují oprávněnost jednat, apostilované (příp. superlegalizované) a přeložené do úředního jazyka certifikovaným překladatelem. Tyto dokumenty lze získat od správce subjektu, který by je měl evidovat, případně výpisem z registru země, ve které daný subjekt sídlí, ovšem za předpokladu, že má daný registr vůbec zřízen. V Česku jsou například nadace registrované v obchodním rejstříku, svěřenské fondy ale v tuto chvíli žádný registr nemají, takže je nutné dokládat statut, event. zakládací listiny, které mají formu notářského zápisu. Již se však pracuje na novele zákona, která počítá s vytvořením registru těchto fondů i u nás.

Když jsou ve hře finance

Pokud je v institutu vložen finanční majetek, nedá se předpokládat, že ho má správce uložen doma pod matrací, ale že spolupracuje s bankou, investiční společností a dalšími subjekty finančního trhu. Každá taková instituce se musí řídit tzv. AML zákonem, který definuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a na základě něj provádět identifikaci subjektu jakož i osoby, která je oprávněna jednat. Zároveň je povinna prověřovat skutečného vlastníka (ultimate beneficial owner).

Za skutečného vlastníka je označována osoba nebo okruh osob, které jsou konečnými uživateli výhod plynoucích z daného subjektu, a to ve výši 25 % a více z celkově rozdělovaných prostředků. V takovém případě je třeba dokládat identifikaci této osoby, i když s bankou nejedná.

Jak převést nemovitost

V případě nemovitostí je potřeba katastrálnímu úřadu doložit dokumenty, které dokládají převodce a nabyvatele a prokazují oprávněnost jednat za tyto strany. Od roku 2011 mohou v Česku nabývat nemovitosti i zahraniční právnické osoby. Ovšem pozor – trust není právnickou osobou stejně jako svěřenský fond. Ovšem u svěřenského fondu legislativa umožňuje nabývat nemovitosti (jako majitel se zapíše „svěřenský správce“), takže principiálně by měl být schopen nabýt nemovitost i trust.

Problém spojený se zápisem lze však obejít vložením nemovitosti do společnosti, kterou katastr bezproblémově zapíše, a danou společnost vložit do trustu.

Kdo obstará finančák

Komunikaci s finančním úřadem zabezpečuje správce a ten je také dle platné legislativy u svěřenských fondů odpovědný za vedení účetnictví a de facto je i plátcem daně.

Právní odpovědnost

Právní odpovědnost nese správce (u nadace správní rada), a to i přesto, že by mu protizákonný čin přikazovaly stanovy, listina přání nebo zakládací listina. Stejnou odpovědnost nese i v případě, že v rámci trustu existuje rada (komise), která má právo rozhodovat o určitých úkonech, které má správce činit. Správce proto musí mít přehled o tom, co vše je v mezích zákona, a pokud se těmto mezím některý úkon vymyká, má správce právo, resp. povinnost, daný úkon odmítnout vykonat.

Helena Svárovská