Jak to chodí v zahraničí

V předchozích článcích jsme se zaměřili na jednotlivé druhy majetku a postupy při jejich předávání − jiná specifika mají nemovitosti a jiným způsobem je třeba se věnovat finančnímu majetku či pohledávkám, případně majetkovým účastem nebo sbírkám movitých věcí. V tomto závěrečném článku bychom chtěli přiblížit několik skutečných příkladů struktury aktiv, které využily rodiny v zahraničí, tak, jak nám je popsal pan Silvio Rohrer ze švýcarské poradenské společnosti Alyco.

Britský synáček

Rezident Velké Británie, podnikatel, má jednoho syna, který pracuje v Londýně jako bankéř a nejeví o řízení rodinného podniku zájem. Na rodinných účtech leželo cca 20 milionů dolarů, otec tedy dal synovi půl milionu, aby je rozumně investoval. Cílem bylo zjistit, zda v případě, že syn zdědí veškerý rodinný majetek, bude zachována jeho kontinuita, případně jak dlouho vydrží. Syn měl ovšem výrazně jiné představy o definici „rozumné investice“ a ve velmi krátké době prostředky „proinvestoval“ na opulentní výlety s kamarády, luxusní auto a další „potřebné věci“. Otci tak bylo jasné, že rodinná aktiva je třeba před marnivým synem chránit. Jako řešení zvolil trust, do kterého majetek vložil. Zároveň stanovil pravidla, jak se má majetek v trustu spravovat. Především vybral důvěryhodného protektora, tedy osobu, která na trust a správu majetku v něm dohlíží.

Italská textilka

Dvě sestry z Itálie zdědily po svém otci velkou textilku s mnoha pobočkami po celém světě v hodnotě cca 0,5 miliardy eur, k tomu prostředky na bankovních účtech, několik nemovitostí v Monaku a jachtu. Obě sestry aktuálně žijí v Monaku a každá má dva dospělé syny. Synové závodí se sportovními loděmi, holdují luxusním autům, drahým hodinkám, vínům… a logicky jsou cílem mnoha štěstí chtivých žen. Pro ochranu rodinného majetku sestry hledaly takové řešení, které by zachovalo kontinuitu firmy a její management a zároveň by zabránilo případným vypočítavým ženám jejich synů z rodinného majetku profitovat. Protože to ale nejsou žádné krkavčí matky, chtěly sestry pro své syny zajistit i určité roční „kapesné“.

Nakonec si zvolily trust se speciálním ustanovením týkajícím se chodu firmy, který dokáže zastřešit celou skupinu společností. Trust držel nejen holdingovou společnost, která byla mateřskou společností rodinného podniku, ale i další samostatné společnosti. Tyto pak vlastnily jednotlivé nemovitosti a jachtu. V neposlední řadě byly na účtech trustu uloženy rodinné zásoby hotovosti.

V zahraničí už to funguje

Jak je vidět z těchto příkladů, můžeme pro mezigenerační předání majetku zvolit různě složité struktury. Nemusíme se přitom obávat ani v předchozích článcích často zmiňovaných zahraničních trustů. Ty při správném nastavení dávají svému zakladateli velkou svobodu při nastavování pravidel pro správu jeho majetku, a to jak za života, tak po jeho smrti. Téma nástupnictví je již v zahraničí velmi rozšířené. Stalo se samozřejmou součástí uvažování těch členů rodiny, kteří mají rodinný majetek na starosti. Je ovšem důležité začít s tímto procesem včas, tedy co nejdříve.

Helena Svárovská