Jak předat následovníkům podnikání
30. 10. 2015
Po roce 1989 se mnoho lidí rozhodlo zkusit své štěstí v podnikání. A někteří skutečně uspěli. Jejich společnosti se rozrostly, zaměstnávají řadu lidí, obraty se pohybují v částkách, o kterých se zakladatelům ani nesnilo. Jak ale čas ubíhá, je potřeba uvažovat nad tím, jak firmu předat nástupcům.
Většinou je to právě podnikání, které živí rodinu i mnoho dalších lidí, příbuzných a známých. Předání takové firmy další generaci vyžaduje od podnikatele notnou dávku přemýšlení, rozvahy a zodpovědnosti.
Pokud chce firmu předat fyzická osoba podnikající svým vlastním jménem, má omezené možnosti. Už proto, že majetek, se kterým podniká, není právně a mnohdy ani fakticky oddělený od „soukromého“ majetku. Velmi důležitá je také skutečnost, že živnostenské oprávnění smrtí podnikatele zaniká, což může znamenat i zánik celého byznysu.
Řešením je vložit podnikání, podle nového občanského zákoníku podnikatelův závod, do nově založené obchodní společnosti. Společníkem se stane podnikatel a případně i jeho rodinní příslušníci. Rodinný příslušník, který projevuje největší talent, může být pověřen vedením společnosti. Smrt tak již podnikání neohrozí − jeho nositelem se stala společnost a ta smrtí společníka nezaniká.
Zemře-li společník obchodní společnosti, jeho obchodní podíly se stanou součástí dědictví. Nový občanský zákoník dává podnikateli několik možností, jak se může s majetkem pro případ smrti naložit. Kromě závěti je možné uzavřít dědickou smlouvu nebo zřídit takzvaný odkaz.
Dříve než začne podnikatel závěť sepisovat nebo než svým dědicům návrh dědické smlouvy předloží, měl by mít dobře promyšleno, jak má budoucí vlastnická struktura společnosti vypadat.
Je lepší předat společnost jednomu potomkovi, nebo se společníky mají stát všichni zákonní dědici? Jak velké mají podíly ve společnosti být a jaká práva s nimi mají být spojena? V úvahu je nutné také vzít, že pokud chce podnikatel předat firmu pouze jednomu ze svých dědiců, musí myslet i na takzvané neopominutelné dědice, tedy ty, kterým z dědictví náleží zákonný podíl.
Nastat může i situace, že potomci o podnikání zájem nejeví. Případně zájem jeví, ale není jisté, zda by ho v budoucnu zvládli. V takovém případě je nejlepší obrátit se na odborníky a založit svěřenský fond. Jako majetek se do něj vloží společnost, zisky plynoucí z její podnikatelské činnosti budou po určenou dobu dostávat „obmyšlené osoby“, tedy ty, které stanovíme. Správcem svěřenského fondu pak je možné jmenovat osobu, o které je podnikatel přesvědčen, že v jeho díle bude úspěšně pokračovat.
Helena Svárovská