I věci denní potřeby mohou mít sběratelskou hodnotu

Téměř každý z nás má v životě nějakého koníčka. Nejčastějším z koníčků je jistě sběratelství, které spočívá v získávání specifického druhu předmětů podle zájmu sběratele a jejich uchování ve sbírce. Jedním z těch finančně náročnějších je sbírání různých druhů hodin a hodinek. Pojďme se tedy, obdobně jako v minulém článku u obrazů, podívat, na kolik vás tato záliba vyjde.

Někteří sběratelé hromadí cokoliv, z čeho se dá odečítat čas, většina se jich ale zaměřuje na různé specifické druhy hodin, ať se jedná o budíky, nástěnné „švarcvaldky“ nebo na bohatě zdobené kapesní hodinky z přelomu 19. a 20. století. Sběratelem můžeme nazvat i bohatého podnikatele, který vlastní více náramkových hodinek pro různé příležitosti, jako jsou sportovní, letecké či potápěčské hodinky nebo prostě jen hodinky do společnosti. Takový člověk jistě nebude mít exemplářů mnoho, ale pravděpodobně se bude jednat o velmi drahé kousky.

Za sběratele lze považovat i člověka, který hodiny a hodinky nakupuje za účelem investice. Dnes se považuje za dobrou investici nákup značek Rolex, Patek Philippe nebo limitované edice hodinek takových značek jako A. Lange & Söhne či Jaeger-​LeCoultre. Nebylo tomu ovšem tak vždy a je nutno zdůraznit, že investování do hodinek je značně závislé na ekonomické a politické situaci v zemi.

Ozdoba ruky za miliony

Vlastnictví podobné sbírky však s sebou přináší nemalé náklady. Budeme-​li se zabývat náramkovými hodinkami výše zmíněných značek, počítejme např. s pořizovacími cenami od 500 tisíc do 3 milionů korun u modelů značky Patek Philippe. Ovšem limitovaná edice nového modelu stejné značky, kterých je vyrobeno jen sedm kusů, se prodává za cenu až 60 milionů korun. Naopak Rolex limitované edice nevydává vůbec, nejlevnější modely lze pořídit již za 140 tisíc korun a nejprodávanější modely jako Rolex Cosmograph Daytona nebo Deepsea stojí v rozmezí 200 až 300 korun. Přesto tyto hodinky svou hodnotu neztrácejí, ale naopak během času jejich hodnota stoupá.

Pokud jsou hodinky aktivně užívány, dochází k jejich opotřebení a některé části je nutné časem vyměnit. Nejčastěji se jako první opotřebí řemínek. Nový vám určitě nabídne každý hodinářský obchod, ale pokud jde o značkové hodinky, sběratel jistě ocení řemínek původní, jehož cena se však může pohybovat až do výše 22 tisíc korun u modelů Patek Philippe či Rolex. A i když už není na skladě, můžete si ho nechat vyrobit s doplatkem pouhých 30 až 40 eur. Stejný problém znamená poškrábané nebo rozbité sklíčko, s nímž je nejlepší zajít do autorizovaného servisu, kde se výměna může podle modelu pohybovat v rozmezí 5 až 25 tisíc korun. Výhodou je, že hodinky Rolex mají pětiletou mezinárodní záruku a Patek Philippe poskytuje dokonce záruku doživotní. Náhradní díly pro hodinky těchto značek se skladují 30 až 40 let a i po této době si můžete nechat individuálně vyrobit ojedinělý náhradní díl, pokud je to v možnostech manufaktury či ve vašich finančních možnostech.

Každý sběratel by si měl rozmyslet, jestli si do své sbírky zařadí hodinky s quartzovým strojkem. Tento systém způsobil ve své době doslova revoluci v hodinářství, ale zároveň učinil z hodinek běžné spotřební zboží. Zboží, které podléhá vlivu módy a vkusu. Například japonští výrobci quartzových hodinek skladují náhradní díly pro určitý model jen přibližně 7 let, ti švýcarští jen o něco málo déle. Hodinky samozřejmě mohou spolehlivě fungovat dále, ale Achillovou patou je zde právě elektronika, jejíž životnost je odhadována na 25 až 30 let. Je tak otázkou, zdali po takové době bude na trhu původní hodinový quartzový strojek, nebo alespoň obdobný, který původní strojek nahradí. Alternativou pro sběratele pak může být z hodinek s quartzovým strojkem prostě jen vyndat baterie a obdivovat tyto hodinky zastavené.

Ať už má sběratel doma jakékoliv hodiny či hodinky, pokud je aktivně užívá, měl by s nimi čas od času navštívit hodináře kvůli prohlídce, údržbě a naolejování. Obvykle se doporučuje jít k hodináři jednou za 5 let. Ceny za údržbu jsou velmi individuální a záleží na modelu hodinek i rozsahu opotřebení.

V trezoru budou v bezpečí

Dalším nákladem souvisejícím se sbírkou je otázka pojištění. Menší sbírky, v hodnotě zhruba do 2,5 milionu korun, které se nacházejí v bytě či domě, automaticky spadají do pojištění domácnosti. Například na pojištění sbírky v této hodnotě, která se nachází v bytě s nízkým rizikem povodně, ročně počítejte s částkou od 11 do 35 tisíc korun podle pojišťovny. Pojišťovna ale považuje sbírky za věci zvláštní hodnoty a již u sbírky, jejíž hodnota přesahuje 100 000 korun, požaduje znalecký posudek, inventární soupis, fotodokumentaci a případně i kopie certifikátů o pravosti, které vydávají výrobci hodinek. Kromě toho pojišťovny požadují, aby se sbírka nacházela pod zámkem, a cennější kousky dokonce v trezoru. U velkých a hodnotných sbírek pak pojišťovny vypracují speciální smlouvu, šitou přímo na míru sběratele, ovšem až po prohlídce místa pojištění, přičemž obvykle požadují napojení domu či bytu na poplachový zabezpečovací tísňový systém, nebo dokonce na dohledové a poplachové přijímací centrum.

Pokud už je sběratel nucen zakoupit trezor, může si pořídit takový, který je určený přímo pro hodinky. Jeho cena se klidně může vyšplhat na více než 269 tisíc eur – na této ceně např. začíná nabídka proskleného modelu trezoru společnosti Buben & Zorweg pojmenovaného jednoduše The Treasury. Mnoho modelů těchto trezorů bývá vybaveno i natahovači určenými pro nátah automatických hodinek. Koupit si je můžete i samostatně, tedy mimo trezor, přičemž nejlevnější pořídíte již za 1 200 korun. Toto zařízení je sice velmi pohodlné, neboť majitel se nemusí zabývat seřizováním hodinek, které nosí jen příležitostně, ale na druhou stranu je nutné si uvědomit, že tak dochází k opotřebení hodinek, aniž by je majitel přímo užíval.

Autor: Pavel Hechtberger, J&T Family Office