Doba se mění. Rodiny začínají více mluvit o předávání majetku

Při pohledu do budoucna je patrné, že v nadcházejících pěti letech se předávání majetku stane hlavní otázkou hned pro 65 % respondentů starších 55 let. Rovných 23 % z nich deklarovalo, že za tu dobu bude mít předávání zcela vyřešeno, dalších 25 % proklamuje, že u nich sice nebude předávání zcela vyřešeno, ale bude v běhu. Jaké způsoby předáváni majetku vzali respondenti v potaz, ukázal třetí ročník průzkumu J&T Family Office Report.

Během pandemie se Češi ve svém okolí častěji než dříve setkali se smrtí. Zemřel kolega v práci, který byl do té doby úplně zdravý, nebo sportující člen rodiny. Hodně lidí zasáhla také náhlá smrt úspěšného podnikatele Petra Kellnera a válka na Ukrajině. Do té doby abstraktní smrt se najednou zhmotnila a dostala reálnější podobu. Turbulentní doba tak mnoha movitým ukázala, jak to může dopadnout, když se proces předávání majetku zanedbá.

O předávání majetku v této době začal uvažovat i spoluzakladatel skupiny J&T Patrik Tkáč. Jak se svěřil v exkluzivním rozhovoru magazínu Forbes, tragické úmrtí Petra Kellnera pro něj bylo tím, čemu se v anglofonních zemích říká wake-up call. Bylo to hořké uvědomění si, že nikdo neví dne ani hodiny a že nemít připraveno, co se v případě nešťastné události stane s nástupnictvím a dědictvím, je přinejmenším nezodpovědné.

Toto téma logicky řeší i se svými byznysovými partnery. „Zatím nejsme v tom bodě, kdy bychom chtěli jít do důchodu. Musíme jen být připravení, co se stane s firmou, kdyby se stalo něco někomu z nás. To řešíme,“ uvedl v rozhovoru.

O předávání se v rodinách začíná mluvit

Podle výsledků průzkumu J&T Family Office Report mělo v roce 2022 naplánováno předávání majetku o 8 procentních bodů více respondentů než v roce 2020, kdy průzkum naposledy probíhal. Zároveň jich o 3 procentní body více potvrdilo, že v jejich rodinách už k předávání v podstatě došlo. Naopak klesl počet těch, kteří o předávání zatím vůbec neuvažovali, ze 17 % na 9 %.

„Nejčastěji zvažovanou formou předávání je jednoduše závěť. Při pohledu na způsoby předání v čase je i nadále patrná snaha oddělit podnikání od rodiny, například skrze prodej firmy nebo zřízení svěřenského fondu. Naopak menší je zájem o předávání v postupných krocích. Přitom se jedná o silný potenciální motivátor, který redukuje strach, že náhle ztratím nad majetkem kontrolu,“ říká Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office.

Zajímavé je přitom srovnání letošního a předchozího průzkumu. Zatímco variantu prodeje firmy nebo majetku a případné rozdělení peněz volil v letech 2022 a 2020 přibližně stejný poměr respondentů (25% v roce 2022, 27% v roce 2020), zájem o převedení majetku a odpovědnost v postupných krocích klesl z 22% na 9% a úvahy o rozdělení podnikání nebo majetku na samostatné celky pro různé členy rodiny klesly ze 14% na 5%.

Předávání se dotýká všech

Proces předávání není jen o rozhodnutí muže. Obecně je předávání majetku partnerská věc, a tak to vidí také respondenti, když hlavním, s kým o předávání diskutují, je právě jejich partnerka (62 %). Vedle partnerky jsou pak zejména u tří- a vícedětných rodin důležitým partnerem pro diskusi i potomci samotní. Svou roli v debatách o předávání a budoucnosti pak mimo členy rodiny hrají nejčastěji advokát, specialista family office, společník či manažer v rodinné firmě nebo bankéř.

Hloubková analýza mezi českými movitými také odhalila témata, která by rádi konzultovali s odborníky – jsou to svěřenské fondy a jejich uplatnění v praxi, plán nástupnictví a vzdělávání dětí, pokud jde o zodpovědnost vzhledem k majetku.

A zatímco o svěřenských fondech už čeští movití alespoň slyšeli, další nástroje jsou pro ně zatím velkou neznámou. Nepovšimnuta například zůstává možnost uchopit rodinnou strukturu investičním a institucionálním způsobem. Na takovou variantu pamatuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který umožňuje pořídit si vlastní investiční fond svěřenského charakteru.

Zda je lepší využít svěřenský fond, nebo investiční fond svěřenského charakteru by měl poradit odborník. „Investiční fond může vzniknout pouze smlouvou, nemůže být zřízen pro případ úmrtí zakladatele. S ohledem na regulaci finančního sektoru, pod kterou navíc spadá, je registrován v seznamech České národní banky. Klasický svěřenský fond může mít více správců, investiční jen jednoho, a to právě uvedenou investiční společnost,“ popisuje Ondřej Horák, výkonný ředitel AMISTA investiční společnosti. Oba typy svěřenských fondů mají odlišný i režim daně z příjmů.

Samotný akt přípravy předávání majetku není otázkou dní nebo týdnů, ale měsíců. Vytvoření složitější struktury běžně zabere rok i déle. Některá rozhodnutí, která je nutné učinit v rámci celého procesu, totiž vůbec nejsou jednoduchá a potřebují čas. Čas mimo jiné k tomu, aby bylo možné je prodiskutovat s ostatními členy rodiny tam, kde je to vhodné a účelné. „Proto je důležité začít o způsobech předávání přemýšlet včas. Není přitom nutné přijít už s konkrétní představou řešení. Často se nám stává, že klienti řadu nástrojů ani neznají nebo netuší, zda jsou vhodné právě pro jejich rodiny a firmy. Během schůzek to s nimi probereme a upozorníme je na všechna případná úskalí,“ popisuje své zkušenosti Helena Svárovská.

zdroj: https://www.jtbank.cz/clanky/insight/j3i7hrarot-doba-se-meni-rodiny-zacinaji-vice-mluvit-o-predavani-majetku